Ženy, které s námi chodí tančit do přírody, napsaly:
Lucka: „Tanec v přírodě mi dává pocit, kdo opravdu jsem. Je to návrat ke svému JÁ, je to hýčkání sebe samé. Je to ale zároveň taneční plynutí i s ostatními zúčastněnými ženami. Je to napojení na tyto ženy. Je to napojení na tu největší Ženu – na Matku Zemi.“
Boženka: „Pro mě to upevňuje přátelství a zvyšuje životní energii. Děkuji za to, že jste.“
Jana: „Je to poděkování celé planetě za slunce, vodu, půdu, oheň, vzduch, stromy a květenu, hory a kameny, zvířenu, lid a hmyz a sobě, že mohu tančit a šťastně se radovat ze života v souznění s přírodou a ostatními ženami.“
Alenka: „Uvěřila jsem sobě, že umím tančit a našla jsem spřízněné duše.“
Andry: „Tanec v přírodě s Radmilou je pro mě pokaždé trochu jiný nevšední zážitek. Jednou se cítíte jako víla v pohádce, příště jako bohyně. Je to druh tance, kterým odbouráváte svůj ostych a osvobozujete svoji ženskou podstatu. Navíc si to pak odnášíte sebou spolu s celým tím zážitkem zpět do všedního života.“
Petra: „Radost z tance mám vždy velikou! Jen ta představa, tančit v přírodě?! Nevím, co mě čeká… Překonávám počáteční rozpaky a myšlenky jít mezi neznámé lidi do neznámého prostředí a překonávám strach, že se mi bude někdo smát nebo na mě koukat!
Poznávám tanec dobrovolný, prospěšný, léčivý. A proč mě to tak baví? V přírodě nedotčené lidmi je jisté, že už nebudete chtít přijít o další výjimečný večer plný zážitků a radostí.
Každá žena může být něčím obohacena.“
Lenka: „Ani jsem netušila, jak mě jediná lekce tance v přírodě může ovlivnit. Otevřela mi možnosti, že i když je zima a světlo rychle mizí, já můžu vyrazit do přírody klidně po západu slunce a užít si ticha zimní ztemnělé krajiny. Její výběr písní je opravdu jedinečný. Hudba mě spojovala s hlubinami duše stejně jako zvala k rozvernému poletování po louce. To abych si připomněla, že se nemám brát příliš vážně a že je vždy důvod k oslavě.“